Státy EU zřejmě čekají dlouhé diskuse o vládě práva v Polsku

Ekonomika, Právo, Svět

Sofia 11. ledna (zvláštní zpravodaj ČTK) – Debata členských zemí o stavu právního státu v Polsku potrvá řadu měsíců a státy se k hlasování o této věci nejspíš nedostanou v první polovině letošního roku. Novinářům z evropských médií to dnes v Sofii řekla bulharská ministryně pro EU Liljana Pavlovová. Bulharský premiér Bojko Borisov přitom doufá, že k hlasování vůbec nedojde a pokud ano, čekala by jej prý “bezesná noc” při rozhodování, jak se k věci postavit.

Bulharsko_EU

Buhlarsko se nyní na šest měsíců ujímá role předsednické země EU a bude tak muset nadcházející diskusi řídit. Před Vánoci se na členské státy EU obrátila Evropská komise s žádostí, aby potvrdily její názor, že v Polsku hrozí vážné porušování vlády práva, tedy jedné ze základních evropských hodnot.

Poprvé tak byl použit článek 7 unijní smlouvy, na konci celého procesu Polsku teoreticky hrozí odebrání hlasovacích práv v EU. Bezprecedentnímu kroku předcházely dva roky v zásadě nikam nevedoucího dialogu mezi komisí a Varšavou, především o polské justiční reformě.

Podle Pavlovové se budou členské země o Polsku poprvé bavit na jednání Rady pro všeobecné záležitosti v únoru. “Bude hodně záležet na tom, co se tam stane, ale procedura teprve

Bojko Borisov

začíná. Potřebujeme pozice všech států, včetně Polska samotného. Potom budeme tyto názory analyzovat, musíme konzultovat také právní služby,” vypočítala.

Je tak podle ní možné, že celá věc se protáhne až za dobu trvání bulharského předsednictví a spadne tak do klína Rakušanům, kteří se vedení EU ujmou ve druhé polovině letošního roku.

Bulharský premiér Bojko Borisov novinářům řekl, že zájmem EU je v této věci hledat “klidnou dohodu”. Poláci a jejich nový premiér Mateusz Morawiecki podle Borisova nyní hodně investují do hledání právě takového řešení. Morawiecki jednal tento týden v Bruselu s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, z vlády ve Varšavě odešli někteří ministři, komisí kritizovaná reforma ale zatím nijak změněna nebyla.

Postup podle článku 7 lisabonské smlouvy nejprve žádá, aby země EU po souhlasu europarlamentu čtyřpětinovou většinou potvrdily, že v jednom z členských států hrozí závažné porušení vlády

Jean-Claude Juncker

práva. Mohou také této zemi nabídnout doporučení, jak by měla postupovat. Na řadu doporučení ze strany komise Varšava v zásadě nereagovala.

O tom, zda je vláda práva skutečně v některém státě EU narušena, pak musí unijní země případně rozhodnout jednomyslně. Maďarsko už přitom dopředu oznámilo, že v takovéto situaci se postaví na polskou stranu.

Pokud by ale nakonec Budapešť změnila názor a jednomyslné rozhodnutí by bylo přijato, stačí následně k potvrzení konkrétní sankce – tedy k odebrání hlasovacích práv – souhlas kvalifikované většiny členských zemí bloku.

(Text ČTK, foto Shutterstock)