Rusko má podle Rusů nepřátele, nejhorší jsou USA, Ukrajina a EU

Svět

Moskva 10. ledna (ČTK) – Dvě třetiny obyvatel Ruska se domnívají, že jejich vlast má nepřátele, podle čtvrtiny je Rusko doslova obklíčeno nepřáteli. Za nejhorší Rusové vesměs pokládají Spojené státy, Evropskou unii a Ukrajinu, pětina za nejhorší považuje “skryté domácí nepřátele”. Vyplývá to z prosincového průzkumu nezávislého střediska Levada, o kterém dnes informoval podnikatelský list RBK.

USA_Rusko

Spojené státy jako nepřítele zmínilo 68 procent dotázaných, Ukrajinu 29 procent a EU 14 procent. Na seznamu nepřátel se ocitly také další postsovětské republiky (deset procent), Polsko (osm procent), Německo, NATO a Británie (po šesti procentech), islamisté a stoupenci organizace Islámský stát (pět procent).

Čtyři procenta dotázaných považují za nepřátele státy Blízkého východu, ale i “ty, kteří jsou nyní u moci, funkcionáři, vláda a kamarádi (prezidenta Vladimira) Putina”.

Až pak následovali teroristé, opozice, “pátá kolona” či bojovník s korupcí Alexej Navalnyj. Každý stý vidí nepřítele Ruska ve stoupencích Západu, v prezidentu Putinovi, v liberálech, sionistech a Čečencích. Deník podotkl, že tyto odpovědi spadají do rozmezí statistické chyby a do kategorie “nepřátel-outsiderů”.

I tak je podle sociologů podíl Rusů přesvědčených o nepřátelích vlasti nejnižší od roku 2012, kdy činil 63 procent (aktuálně 66 procent). Za 23 let průzkumů na toto téma se rekordním stal rok 2014, kdy o existenci nepřátel bylo přesvědčeno 84 procent Rusů.

Vladimir Putin

Rusko ve zmíněném roce anektovalo Krym, na východě Ukrajiny začal ozbrojený konflikt a Západ odpověděl sankcemi proti Rusku.

Nepřívětivou náladu vysvětluje sociolog Denis Volkov z Levady informačním pozadím, tedy tím, že “televize ustavičně hovoří o zákeřných úskocích proti naší zemi”, což je dáno otevřeným sporem mezi Ruskem a Západem a mezi Ruskem a Ukrajinou.

Až do “Majdanu”, tedy změny u kormidla moci v Kyjevě v únoru 2014, nebyla Ukrajina považována za nepřítele “ani hypoteticky”, připomněl expert Fjodor Lukjanov. Dodal, že v roce 2014 se zásadně změnila rovněž evropská politika vůči Rusku, na což odpověděly změny v informační politice uvnitř Ruska.

(Text ČTK, foto Shutterstock)