Bulharsko: Makedonie by mohla brzy zahájit jednání o vstupu do EU

Ekonomika, Právo, Svět

Sofia 12. ledna (zvláštní zpravodaj ČTK) – Makedonie by mohla v blízké době vyřešit spor s Řeckem o svůj název, tedy základní překážku dalšího sbližování této balkánské země s Evropskou unií. Novinářům z evropských médií to dnes v Sofii řekla bulharská vicepremiérka a ministryně zahraničí Ekaterina Gečevová-Zacharievová.

Ekaterina Gečeva-Zaharieva

Pokud se to skutečně podaří, je podle ní realistické předpokládat, že by v příštích měsících mohla EU s Makedonií, která je nyní kandidátem na členství, zahájit přístupové rozhovory. Možné by to prý mělo být ještě za bulharského předsednictví Evropské unie. Bulharsko je předsednickou zemí v první polovině letošního roku a vztahy se státy západního Balkánu má jako jednu ze svých hlavních priorit.

Podmínkou pro Makedonii bude samozřejmě také to, aby dvoumilionový balkánský stát dál pokračoval v ambiciózním programu reforem v oblastech od státní správy přes zpravodajské služby po hospodářství a boj s korupcí.

Ostrý diplomatický spor mezi Makedonií, oficiálně označovanou jako “Bývalá jugoslávská republika Makedonie” (FYROM), a Řeckem o název státu se vleče už léta. Atény v něm využívají svého postavení člena EU a NATO a blokují vstup sousední země do těchto organizací.

Zoran Zaev

Také makedonský premiér Zoran Zaev věří v brzké vyřešení sporu s Řeckem, uvedl to před několika dny v rozhovoru pro řeckou televizi. Podle bulharské ministryně zahraničí je nejpravděpodobnějším řešením určitá změna v názvu země, podrobnosti ale ministryně neuvedla.

Před novináři dnes podotkla, že cílem bulharského předsednictví je v první řadě obnovit zájem balkánských zemí o “evropskou perspektivu”. Na Balkáně byla v posledních letech cítit velká únava z neustále vyžadovaných reforem, poznamenala dnes v Sofii šéfka bulharské diplomacie.

EU zase podle ní trpěla únavou z rozšiřování a řešila řadu vlastních krizí, od finanční přes migrační po brexit.

Setkání unie a zemí z regionu se na nejvyšší úrovni neuskutečnilo už 18 let, se zástupci států Východního partnerství se přitom summity konají každý druhý rok. Bulhaři proto takovou schůzku plánují na konec února.

“Teď vidím, že přístup se mění. Evropská perspektiva pro západní Balkán není významná jen pro Balkán, ale pro každou evropskou zemi,” upozornila ministryně. Stabilní a bezpečný Balkán znamená podle ní také stabilní a bezpečnou EU. “A geopoliticky – když tam nebudeme přítomni my, přijde někdo jiný. Rusko a Turecko mají o tuto oblast dlouhodobý zájem,” připomněla Gečevová-Zacharievová.

Jean-Claude Juncker

Státy na Balkáně proto musí mít jistotu, že “když a až” budou připraveny, unie s nimi přístupové rozhovory skutečně zahájí tak, jako už nyní jedná se Srbskem a Černou Horou. Není podle ní přitom až tak zásadní, kdy přesně se unie rozšíří, ačkoliv například předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zmiňoval rok 2025.

Podle bulharské ministryně by ale EU měla mít před další vlnou rozšíření každopádně vyřešenou svou vlastní vnitřní debatu o změnách svého fungování tak, aby státy věděly, do jakého bloku budou vstupovat.

Ze šestice balkánských zemí jsou na cestě do EU nejdál Srbsko a Černá Hora. Makedonie a Albánie mají postavení kandidátské země. S Bosnou a Hercegovinou a Kosovem, které část členů EU neuznává, může unie jednat jen o podpoře konkrétních reformních programů.

(Text ČTK, foto Shutterstock)